Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum vydání: 10.1.2003
Autor: Mudr. Pavel Bém
Rubrika: PRAHA [Praha]
Strana: 3

Účelnější je prodloužení metra na terminál Ruzyně

Se zájmem jsem si přečetl dopis pana ing. Petra Šlégra v MF DNES 6. ledna 2003 "Demagogie proti rychlodráze". Pisatel se domnívá, že hlavním argumentem, proč se radnice Prahy 6 v historii stavěla proti rychlodráze, jsou ekologické důvody. Pan ing. Slégr tuto oblast považuje za nepodstatnou a zastánce životního prostředí nazývá demagogy. Dovolím si jeho velmi nepřesný a bohužel demagogicky stylizovaný článek uvést na pravou míru.

Radnice Prahy 6 a já osobně, jako její bývalý starosta, jsem se nikdy vehementně nestavěl proti rychlodráze Kladno—Praha, naopak rychlodrážní propojení severozápadní části středočeského regionu s hlavním městem považuji s ohledem na obrovský počet denně přepravovaných osob (převážně za prací) za mimořádně smysluplné. Na řadě jednání se zástupci Středočeského kraje toto radnice Prahy 6 opakovaně deklarovala.

Kromě dopravní obslužnosti příměstského regionu však musí rychlodráha plnit i další dvě funkce: obslužnost místní (včetně největšího sídlištního komplexu na území Městské Části Praha 6) a obslužnost mezinárodního letiště Ruzyně.

Podle několika odborných studií, které si nechala šestá městská část zpracovat, ale i na základě řady zahraničních zkušeností se ukazuje, že smysluplnějším a účelnějším řešením je prodloužení trasy metra A na terminál Ruzyně.

Polemika: Toto řešení by bylo zcela optimální pro všechny tři zmíněné dopravní funkce. Občané cestující z Kladna by se elegantně dostali rychlodráhou na ruzyňské letiště, kde by přesedli do souprav metra a pohodlně se dostali na cílové místo.
Turisté a cestující z ruzyňského letiště a nazpět by opět bez problémů použili metro, které je nejenom rychlým, ekologickým, ale také kultivovaným dopravním prostředkem a jistě nám neudělá před cizinci ostudu. Přibližně 20 tisíc Pražanů žijících v dostupnosti bývalé buštěhradské koňky (dnešního drážního koridoru) bude moci pohodlně využívat metra pro dopravu do zaměstnání či domů.
Hlavní argument proti projektu rychlodrážního spojení Kladna s Prahou je tedy ve skutečnosti, že existuje lepší řešení—a tím je kombinace metra do Ruzyně a dále pak rychlodráhy do Kladna.
Druhým argumentem proti projektu rychlodráhy je fakt, že s ohledem na minimalizaci finančních nákladů investor šetřil, kde se dalo, a tak rychlodrážní těleso vedené povrchově s plánovanou vysokou frekvencí vlakových souprav oběma směry skutečně dělilo Prahu 6 na dvě části a podle odborných studii ztěžovalo místní dopravní obslužnost.

Tento problém se jistě dá řešit zvýšením počtu mimoúrovňového křížení, ale jak víme, každý nový most stojí další peníze. Urbanistické řešení povrchového nádraží v Dejvicích ve vzdálenosti 500 m od Pražského hradu se pak stalo výsměchem představ o moderní Praze.
Teprve na dalším místě bych zmínil ekologické argumenty, nicméně ani ty nejsou zanedbatelné. Zdvoj kolej není drážního koridoru ve Stromovce nepochybně zásahem do ekotypu našeho "centrálního parku"je.

Je evidentní, že Prahou 6 preferovaná varianta je z mnoha ohledů perspektivním projektem. Otázkou nicméně zůstává, kde na ni získat nezbytné finanční prostředky. Stejnou otázku si však musíme položit při hledám zdrojů na výstavbu rychlodráhy. V žádném případě bychom se neměli stát neobjektivními lobbisty za jednu či druhou variantu, tak jak to činí ing. Slégr. Radnice Prahy 6 je jistě připravena každému ze zájemců poskytnout všechny nezbytné informace.

MUDr. Pavel Bém (bývalý starosta Prahy 6 a současný primátor Prahy)