Zdroj: Ekonom
Datum vydání: 9.1.2003
Rubrika: Politika
Strana: 19

Stačí razítko a z parku je parkoviště

Okolo pražských parků krouží zahraniční investoři. Nechtějí v nich relaxovat, ale stavět kanceláře, supermarkety a parkoviště. Úředníci kupodivu nejsou proti, ačkoli na ochranu zeleně máme řadu zákonů.

Nechat zmizet park přímo pod okny Ministerstva životního prostředí a změnit ho ve stavební parcelu, to je trik, který by nesvedl ani americký kouzelník David Copperfield. Pražští úředníci to dokázali. Stačilo pár razítek a zázračná transformace se odehrála v pražské lokalitě Eden, kde má vyrůst administrativní budova o výšce 35 metrů, supermarket, multikino a parkoviště pro 850 aut. Jde o týž Eden, který Ljuba Hermanová proslavila prvorepublikovým šlágrem o svedeném děvčeti a Slavia fotbalem. Areál staveniště je obehnán vysokou ohradou, takže dění uvnitř mohou sledovat pouze pracovníci ministerstva, které má za úkol chránit přijatelné životní prostředí. Těm se sice nelíbí, že "nebyl náležitě zhodnocen dopad změn na kvalitu ovzduší v imisemi nadměrně zatížené lokalitě Prahy", jak uvedli v dopise pražskému magistrátu, ale na investora jsou krátcí.

Tím je firma Eden Development, jejímž stoprocentním vlastníkem je společnost Carrefour. Shodou okolností je Carrefour generálním sponzorem Slavie, jejíž fotbalový stadion, uzavřený pro dezolátní stav, sousedí s areálem staveniště. "Slavia proti stavbě obchodního centra s parkovišti ve svém sousedství nic nemá," říká marketingový ředitel klubu Karel Mařík.

ZELEŇ CHRÁNÍ řada zákonů, z toho tři přímo a další nepřímo. Kdo chce na vlastní zahradě porazit strom silnější než třicet centimetrů, musí na to mít úřední povolení, i kdyby to byla jen obyčejná bříza a hrozil její pád na střechu chalupy. Pravděpodobně to úředníci zamítnou, protože "bříza není vývratný strom". V parku Eden napočítali členové ekologické iniciativy Oživení 1100 dřevin různého vzrůstu. Část z nich už vzala zasvé, za což investor dostal pokutu 50 tisíc korun od České inspekce životního prostředí. "To je suma, za kterou lze vyměnit jeden přestárlý strom v parku za nový," říká Pavel Sekerka z Pražské botanické zahrady.

KUŽVARTŮV SEZNAM. Parky dnes mizí i na mnoha jiných místech Prahy, vždy kvůli stavebním záměrům investorů. "Zpečetěný osud má například park u rušné křižovatky Balabenka, kde firma Skanska hodlá vybudovat centrum Vysočanská brána," říká ekologický právník Petr Kužvart, bratr dřívějšího ministra životního prostředí Miloše. Jeho seznam ohrožených míst je dlouhý. Na náměstí OSN má místo parku stát administrativní budova a je to spojeno s "opravdu vykutáleným obchodováním radnice s pozemky", tvrdí Petr Kužvart. Tento právník, který zastupuje ekologická sdružení, už dokázal zmrazit výstavbu řady dálničních úseků, ale v Praze je bezmocný. Na úkor zeleně má vyrůst obchodně-administrativní palác na rohu Budějovické třídy a Vyskočilovy ulice, jiná administrativní budova má s požehnáním radnice stát v Poláčkově ulici. V Chodově se plánuje výstavba obřího nákupního centra v zeleni uprostřed sídliště. "Řada nezákonností a zjevný rozpor s veřejným zájmem nikoho nezajímá," říká Petr Kužvart na adresu radnic městských částí, které jsou v řadě případů i majitelkami pozemků.

Případ v Edenu dostali ekologové až k Vrchnímu soudu a loni v říjnu ho vyhráli. Územní rozhodnutí bylo podle soudu vydáno v rozporu s územním plánem a stavba se musí zastavit. Stavební mechanismy však za ohradou pracují dál.c


NEKVALITNÍ DŘEVINY. "Soud shledal pouze formální chyby. Na pozemku jsou jen nekvalitní dřeviny, narychlo vysázené kdysi před jedním sjezdem KSČ," uvedl k problému Eden místostarosta Prahy 10 Petr Horák. Právě radnice desátého pražského obvodu je majitelem podstatné části sporné lokality a investorovi ji pronajala. "Městská zeleň má hodnotu, jen když je v dlouhých pásech a co nejvíce přirozená. Ale na to náš obvod nemá vhodné prostory," dodal.

Nemít dostatek ploch pro zeleň a přitom zrušit park jen kvůli tomu, že v něm nerostou správné stromy, tomu se říká úřednická logika.

"Nedostatek zeleně v desátém pražském obvodu je kritický," konstatuje se v posudku, který si pro lokalitu Eden nechalo vypracovat Ministerstvo životního prostředí. Proudění vzduchu v území hustě pokrytém zástavbou je velmi nedokonalé a nevyhovující je i odvětrávání zplodin ze zdejší křižovatky. Tou denně projede 58 tisíc automobilů, takže ji posudek řadí ke čtyřem nejfrekventovanějším v Praze. Výstavbou obchodního centra vzroste počet aut o dalších deset tisíc. Jen samotné odvětrávání podzemních garáží vychrlí do venkovního prostoru každou sekundu dalších 48 kubíků znečištěného vzduchu z každého průduchu klimatizace. Z posudku vyplývá, že únosné zatížení území je výrazně překročeno již v současnosti.

NEJLEVNĚJŠÍ KLIMATIZACE MĚST. Botanik Sekerka za ni považuje stromy. "Zvlhčují ovzduší a v létě snižují teplotu až o několik stupňů. Přehřívají se zejména sídliště," připomíná. Každý strom je významný. Listnáče zachycují prach, který smyje déšť, jehličnany uvolňují do vzduchu silice s dezinfekčními účinky. Proto se v minulosti stavěly nemocnice u lesa.

Důvody, proč je zeleň chráněna, jsou jasné. Přesto parky mizí. V praxi totiž dohlížejí na zákony městské úřady a ty také mají v ruce potřebná razítka. "Parky jsou majetkem měst a jak se s nimi bude nakládat, určují vyhlášky, které si radní sami schválí," říká bývalý ředitel Správy chráněných krajinných oblastí ČR, nyní poslanec František Pelc. "Zda budou kolem rušných křižovatek izolační pásy stromů nebo tlustá betonová zeď, to záleží jen na rozhodnutí radních.

Vyhláška pražského magistrátu dělí parky podle důležitosti do čtyř kategorií. Nedotknutelná je pouze jednička, do níž patří několik elitních sadů, například Stromovka nebo Petřín. Kampa nebo Františkánská zahrada jsou jenom dvojky. Čím nižší kategorie, tím slabší ochranu zeleň požívá, a tím nižší je i dotace na její údržbu. Řada parků se do zmíněných kategorií nedostala vůbec, což je případ Edenu a dalších ohrožených lokalit. Kritériem třídění zeleně byla návštěvnost, nikdo však nebyl schopen vysvětlit, jakým způsobem se tento údaj zjišťoval.

PRO INVESTORY je zmíněná kategorizace zeleně cenným vodítkem. Stačí zalistovat vyhláškou a zkonfrontovat ji se zelenými plochami v územním plánu. Václava Čermáková z odboru městské zeleně na pražském magistrátu upozorňuje i na další Achillovu patu: "Záleží na tom, jak je zeleň zapsána v katastru nemovitostí. Například park na nábřeží před Ministerstvem zdravotnictví je evidován jako zbořeniště už od konce druhé světové války."

Městským částem nic nebrání v tom, aby zeleň existující fakticky změnila na zeleň existující právně. "Při sestavování nového územního plánu jsme chtěli od radnic návrhy dalších ploch pro zeleň, avšak bez odezvy. Všechny volné plochy požadovaly radnice pro zástavbu. Najít v Praze další plochu pro zeleň je těžké."

Čermáková si přesto nemyslí, že zeleně v Praze ubývá, a dokládá to tím, že se podařilo zalesnit 13 hektarů. Jenže to byla zeleň na okraji města a ta nemůže nahradit úbytek uvnitř Prahy.

Rozdělení parků do kategorií uvolňuje radnicím ruce. Především ušetří na údržbě. Zpustlá zeleň je pak dobrým argumentem, že do ní chodí málo návštěvníků. Než by si úředníci lámali hlavu, jak park zvelebit, raději ho přenechají investorům. Na webových stránkách magistrátu je přehled pozemků navrhovaných k zástavbě, přičemž u daných lokalit nikdy nechybí poznámka, že zeleň v daném místě je nekvalitní. Tahle zaklínací formule u občanů předem vzbuzuje nedůvěru. Když se ve veřejné diskusi projednávala rekonstrukce Havlíčkových sadů, sdružení Pražských matek se vzbouřilo proti návrhu radních, že by v parku děti neměly jezdit na kolech. Malí cyklisté prý poškozují zeleň. Jenže když děti na jiném místě vidí, jak se do vzrostlých stromů zakusují pily a trávníky devastuje buldozer, těžko po nich chtít, aby nelámaly větve a neničily záhony.

"Parkoviště nebo asfaltová hřiště se dnes stavějí dokonce i v místě bývalých školních zahrad," upozornil na semináři o ekologické výchově ve školách Jozef Zetěk ze střediska ekologické výchovy v Chaloupkách na Třebíčsku. "Před rokem 1989 měla zahradu takřka každá škola a Československo na tom v tomto směru bylo nejlépe v Evropě."

KANCELÁŘE VYNÁŠEJÍ. S přibližováním našeho vstupu do EU roste poptávka po kancelářských plochách a také nájemné v nich. V nových administrativních budovách se nájem pohybuje kolem 14 eur za metr čtvereční měsíčně (420 Kč), takže investice má rychlou návratnost. Po vstupu do Unie výrazně vzrostou i ceny pozemků, takže stavebníci mají při hledání parcel naspěch.

Na webových stránkách magistrátu má políčko i městská zeleň. Jenže když na něj kliknete, neobjeví se nic. Má to být vize, jak bude vypadat příští městská zeleň?

ALICE OLBRICHOVÁ