| |
Štěpán Boháč
(Celá prezentace ve formátu HTML)
Náklady na komunikační síť dle Územního plánu Prahy (ÚPn)
- Dle
Územního plánu Prahy měla navržená komunikační síť stát 88 miliard Kč.
(síť zahrnuje: Silniční okruh, Městský okruh, radiály, sběrné komunikace)
- Náklady
na dopravní stavby byly v ÚPn hrubě podceněny
- Dochází
ke zpožďování a prodražování většiny dopravních staveb, nezřídka na
více než dvojnásobek původní ceny
- Reálné
odhady celkových nákladů komunikační sítě Prahy dosahují astronomické
výše přes 200 miliard Kč
Investice do dopravy v letech 1998–2002
- Město
bylo z rozpočtových zdrojů plně schopno pokrýt menší „udržovací“
investice (opravy komunikací, sběrné a místní komunikace, rekonstrukce
TT a stanic metra , modernizace vozového parku MHD)
- Na
„velké“ dopravní stavby bylo z rozpočtových zdrojů
možno investovat 1,5 mld. Kč ročně (nadřazená komunikační síť, rozvoj
kolejové MHD)
- Vyšší
investice do „velkých“ dopravních staveb byly možné jen
za cenu zadlužování města
- Celkové
zadlužení Prahy vzrostlo z 11 mld. v roce 1998 na současných
22 mld.
Možné efekty dalšího zadlužování
- Podle
údajů náměstka Paroubka je možno do roku 2007 zvýšit zadlužení Prahy
o dalších 13 miliard, aniž by se dluh kriticky přiblížil hranici 15
% stanovené zákonem
- I
při navrhování nárůstu dluhu města na 35 mld. Kč lze navrhované silniční
dopravní stavby pouze rozestavět
- Náklady
na dokončení těchto staveb řádově převyšují možnosti města. Případné
úspory v jiných oblastech a státní dotace nemohou situaci zásadním
způsobem změnit – a to není uvažováno prodražování staveb
- Po
tomto období již nebude možné dále pokračovat v politice zadlužování,
aniž by byla ohrožena finanční stabilita města
Závěr
- Současná
dopravní koncepce Prahy je finančně nereálná
- Při
pokračování výstavby MO hrozí, že vznikne nefunkční torzo, a to současně
s finančním vyčerpáním města
- Proto
je nezbytné hledat jiné, méně nákladné dopravní řešení Prahy
|
|